V malebném podhůří Jeseníků, jen několik kilometrů od Velkých Losin, se nachází jedna z nejvýznamnějších památek lidové architektury severní Moravy – dřevěný roubený kostel svatého Martina v Žárové. Tato unikátní stavba představuje vzácně dochovaný příklad pozdně renesančního vesnického kostelíka, který se zachoval v autentické podobě, bez zásadních pozdějších přestaveb.
Žárová původně vlastní kostel neměla. Myšlenku jeho výstavby pojal majitel losinského panství Jan ze Žerotína, který však v roce 1608 zemřel dříve, než mohl svůj záměr uskutečnit. Kostel byl proto vybudován až za jeho syna, Jana Jetřicha ze Žerotína, a to v roce 1611.
Zajímavá je i historie stavebního materiálu. Kostel vznikl ze dřeva ze starého kostela ve Velkých Losinách, který byl v letech 1599–1603 rozebrán kvůli výstavbě nové zděné svatyně. Toto dřevo posloužilo ke stavbě tří menších vesnických kostelů – v Žárové, Maršíkově a Klepáčově. Kostely v Žárové a Maršíkově stavěl zřejmě stejný mistr, patrně Michel Hilder, přičemž žárovský kostel se dochoval v původní podobě.
Kostel svatého Martina je roubenou stavbou renesančního slohu s pozdně gotickými prvky. Má polygonální závěr presbytáře, vestavěnou věž čtvercového průřezu, nízkou předsíň na jižní straně lodi a obdélnou sakristii na severní straně. Celý srub je postaven na nízkém kamenném soklu, chráněném proti povětrnosti dřevěnou stříškou.
Interiér je celý obložen dřevem. V lodi se nachází povalový strop, v sakristii strop trámový. Typickým znakem původně luteránské stavby je kruchta s ochozy, vedenými podél bočních stěn lodi. Interiér byl bíle vymalován roku 1802, další stavební úpravy proběhly v letech 1837 a 1845, kdy byla loď vydlážděna čtvercovými kameny.
Původní oltář, vysvěcený roku 1646, byl odstraněn v roce 1789. Dnešní barokní oltář z roku 1717 pochází ze zrušené poutní kaple Nejsvětější Trojice u Maršíkova. Z původního oltáře se dochoval pouze obraz svatého Martina. Na oltáři se nachází kartuše se znaky Žerotínů a svobodných pánů z Lingenau, odkud pocházela Ludvika, manželka Jana Jáchyma ze Žerotína.
Současné varhany pocházejí z roku 1757 a nahradily starší pozitiv z roku 1673. Sošky dvou andělů byly na oltář pořízeny v roce 1845. Obrazy křížové cesty namaloval v roce 1863 šumperský malíř Karel Brachtel.
Zajímavý a poněkud paradoxní je osud kostelního zvonu. Občané Žárové a Horního Bohdíkova si jej pořídili v roce 1922. Za druhé světové války byl zvon zabaven, avšak nakonec se dochoval a dnes se nachází ve věži farního kostela v Šumperku.
Kostel stojí uprostřed ohrazeného hřbitova. V jeho rohu se podle tradice nachází hromadný hrob obětí morové epidemie z roku 1680. U zdi poblíž vstupu se dochoval nejstarší barokní náhrobek z poloviny 18. století. Ostatní původní hroby byly po druhé světové válce odstraněny. Před vstupem do areálu stojí kamenný kříž a památník připomínající padlé v první i druhé světové válce.
Kostel svatého Martina v Žárové je přístupný na požádání u správce, pana Jabůrka, který bydlí v prvním domě pod kostelem. Pro milovníky historie, lidové architektury i tichých míst s geniem loci tak představuje výjimečný cíl, kde se snoubí zručnost starých mistrů s pohnutými osudy zdejšího kraje.
Momentálně nejsou žádné recenze
Dřevěný klenot v Žárové: kostel svatého Martina
Kulturní a historické památky