Hrad a zámek Klenová – historie na kopci nad Úhlavou

Hrad a zámek Klenová se vypíná na homolovitém kopci v nadmořské výšce 548 metrů nad Janovicemi nad Úhlavou na Klatovsku. Celý areál představuje mimořádně cenný historický soubor, který tvoří zřícenina hradu ze 13. století, zámek ze 17. století, mohutná sýpka a pseudogotická kaple svatého Felixe. Původní hrad vznikl jako součást linie pohraničních pevností střežících zemskou stezku z Klatov do Bavorska a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1291.

Od Harantů k romantickému zámku

Významnou etapou hradu bylo 16. století, kdy za Harantů z Polžic a Bezdružic prošel areál renesanční úpravou, a s největší pravděpodobností se zde narodil i všestranný humanista Kryštof Harant, který byl později popraven na Staroměstském náměstí. Po bitvě na Bílé hoře hrad začal pustnout a jeho funkci převzal nově vybudovaný zámek, který v letech 1832–1836 nechal hrabě Eduard Stadion romanticky upravit v novogotickém duchu.

Nejstarší stavby a obranné prvky

Z hlediska architektury areál nabízí řadu zvláštností, mezi něž patří zejména hranolová věž s hladomornou, což je nejstarší dochovaná stavba ze 13. století, jejíž nejnižší podlaží má překvapivě kruhový půdorys. V 19. století byla věž dostavěna do výšky tří pater a upravena na vyhlídku, i když se její tehdejší dřevěný ochoz nedochoval.

Studna, parkán a renesanční purkrabství

Technickou zajímavostí je studniční věž z 15. století, která chrání studnu hlubokou přes 38 metrů, v minulosti jediný zdroj vody pro hrad. Obranný charakter hradu podtrhuje parkánový ochoz, jehož severozápadní část musela být kvůli podloží založena na hustém sledu mostních oblouků. V areálu stojí také renesanční purkrabství postavené na základech gotické kuchyně; v jeho patře se nachází velký sál s erbovní výmalbou spřízněné šlechty, který později sloužil i jako divadlo.

Kaple, husité a temná legenda

Důležitou součástí prohlídky jsou sakrální prostory, zejména takzvaná husitská kaple v prvním patře hradního paláce s dochovanou křížovou žebrovou klenbou z počátku 15. století, jejíž úpravy jsou připisovány husitskému válečníkovi Přibíku z Klenové. Druhá, novogotická Stadionská kaple se nachází v patře druhé brány a sloužila k osobním modlitbám hraběte Stadiona. S obdobím husitství se pojí i temná legenda, podle které nechal Přibík z Klenové na hradě zaživa zazdít dominikánské mnichy, jejichž pláč a nářek je v noci prý v ruinách slyšet dodnes.

Galerie, umění a zážitky pod širým nebem

V současnosti je Klenová živým centrem umění, neboť od roku 1963 v zámku sídlí galerie soch a obrazů, přičemž zámecký salón zdobí fresky od Josefa Navrátila. Unikátní sbírku moderního umění doplňují plastiky volně rozmístěné v exteriérech areálu pod širým nebem a krátkodobé výstavy v objektu sýpky u silnice. Návštěvníci mohou v rámci prohlídky navštívit historickou expozici z dějin hradu, vystoupat na věž s dalekým výhledem do kraje nebo nahlédnout do bývalé zámecké knihovny, která dnes slouží jako reprezentativní svatební síň.

Praktické informace pro návštěvníky

Turistický přístup k hradu a zámku je velmi pohodlný, neboť přímo pod ním se nachází parkoviště, odkud vede k bráně přibližně dvousetmetrová cesta s mírným převýšením. Areál je přístupný veřejnosti od dubna do října, přičemž v hlavní sezóně v červenci a srpnu je otevřeno denně kromě pondělí. Turistické zázemí přímo v areálu doplňuje Harantova zámecká restaurace a možnost ubytování v nedaleké Vile Paula. V okolí Klenové lze navštívit i další památky, například barokní zámek v Týnci nebo zříceninu hradu Pajrek.