Hrad Cimburk u Koryčan

Hrad Cimburk se neschovává na nápadném kopci. Naopak – vynoří se mezi stromy až na poslední chvíli. Právě tohle „náhlé odhalení“ patří k jeho kouzlu. Rozsáhlá zřícenina leží v hlubokých lesích Chřibů nad údolím Stupavy, a přestože k ní nevede žádné extrémní stoupání, z údolí by byl výšlap pořádným krpálem. Už samotná poloha napovídá, že nešlo jen o šlechtické sídlo, ale o promyšlenou pevnost.

Hrad, který hlídal cesty

Cimburk vznikl nedaleko křižovatky dvou hojně využívaných zemských cest. Stojí na návrší vysokém zhruba 421 metrů, které je na jižní straně spojeno šíjí s okolním hřbetem. Právě tady vznikla hluboká průrva, částečně vytesaná do skály, sloužící jako hradní příkop. Přes ni vedl most a vstup do hradu byl jedním z nejlépe chráněných míst celého areálu.

Zajímavostí je, že mimo vlastní hradní obvod stála na sousedním pahorku samostatná strážní věž, odkud byl rozhled do míst, která nebyla z hradu vidět. Cimburk tak kontroloval krajinu nejen z hradeb, ale i z předsunutého bodu.

Francouzská gotika na Moravě

Hrad založil Bernard (Bernart) z Cimburka někdy mezi lety 1320–1333 a dokončen byl před rokem 1351. Stavitel se inspiroval francouzskými vzory, což je patrné na rozčlenění areálu na vlastní hrad a předhradí, oddělené malým dvorkem. Každá část měla vlastní obrannou věž a hrad od počátku patřil k významným soudobým stavbám.

Dominantou byla zhruba 23 metrů vysoká věž, vystavěná z pravidelně kladených kvádrů. Už v této fázi šlo o mimořádně pevnou stavbu – komfort bydlení ale zůstával spíše druhořadý.

Markrabě, palác a arkýřová kaple

Když roku 1358 převzal Cimburk moravský markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV., byla pevnost dokonalá, ale stísněná. Proto nechal vybudovat palác, který nahradil nevyhovující obytné prostory. Vznikl dvoupatrový objekt s velkým sálem a místností opatřenou arkýřem, spočívajícím na krákorcích. Arkýř pravděpodobně sloužil jako domácí kaple.

V této fázi získal hrad dvouvěžovou (bergfritovou) dispozici a svým celkovým vzhledem se zařadil k nejkrásnějším stavbám nejen na Moravě. Bohatá kamenická výzdoba ostění a portálů se místy dochovala dodnes.

Opevnění, fortna a změny vstupu

Na přelomu 14. a 15. století byly posilovány obranné prvky. Vstupní brána umožňovala průchod pěším i vjezd vozům, přičemž dodnes je patrná fortna pro pěší. K ochraně příjezdové cesty byly budovány

Renesanční pevnost a dvoubraní

V 16. století, zejména za Viléma z Víckova, se Cimburk přizpůsobil palným zbraním. Vjezd byl přeložen na severní stranu a zajištěn dvěma branami vzdálenými přibližně 18 metrů. Vznikly nové bašty, včetně polygonální, a hradby byly vybaveny šikmými střílnami. V této době byl také zazděn arkýř v hradním paláci.

Války, zrada a konec pevnosti

Cimburk byl dobyt vojsky Matyáše Korvína roku 1468 a v roce 1623 padl zradou do rukou sedmihradského knížete Gábora Bethlena. Přesto se později ubránil Švédům, kteří plenili okolí. V druhé polovině 17. století však ztratil vojenský význam. Roku 1671 zde bydlelo už jen služebnictvo, kolem roku 1700 je hrad uváděn jako pustý.

Posledním obyvatelem byl myslivec spravující okolní lesy. Poté začal hrad rychle chátrat – stavební materiál byl rozebírán například pro nový dvůr na Vršavě.

Co na hradě uvidíte dnes

Dnešní návštěvník uvidí zbytky dvoupatrového paláce s předsunutou věží, mohutné hradby, válcovou věž, renesanční bašty i hluboký příkop v průrvě šíje. Velkým lákadlem je prohlídková trasa po šíjové hradbě pod strážní věží, jištěná kovaným zábradlím. Odtud se otevírá krásný výhled na Chřiby a údolí Stupavy.

V polygonální baště je instalována výstava o historii hradu a jeho obnově. Právě obnova patří k důležitým kapitolám novodobých dějin Cimburka – v letech 2021–2024 probíhaly práce na prostoru bývalé první brány, jedné z nejstarších částí hradu z první poloviny 14. století.

Pověsti a tajemství Cimburka

Tajemné zříceniny odedávna lákaly hledače pokladů. Marně však lidé kopali jámy a hledali chodby, které měly vést až za údolí k říčce Stupavce. Podle nejznámější pověsti se do podzemí dostal jen malý pasáček, kterému zapadla čepice do skalní rozsedliny. Setkal se se starcem – strážcem pokladu – a za svou poctivost dostal svítilnu, která se doma ukázala být ze zlata. Sousedé se pak vydali hledat tajemný vchod, ale po skalním vstupu nebylo ani památky.

Zážitek i dnes

Cimburk není jen tichá zřícenina. V sezóně se zde konají šermířské víkendy, Cimburský košt vín, Den múz nebo Hradozámecká noc. Přímo na hradě je možné se občerstvit a zakoupit drobné suvenýry.

Jak se sem dostat a praktické tipy

Zaparkovat lze na parkovišti U Křížku, odkud vede značená pěší trasa dlouhá asi 1,3 km. Vjezd na lesní komunikace je zakázán a nemá smysl zkoušet příjezd kolem koryčanské přehrady. Hrad je otevřen celoročně – od května do srpna denně 9.00–18.00, od září do dubna 10.00–17.00. Vstupné je symbolické.