Hrad Švihov – vodní pevnost v údolí Úhlavy

Hrad Švihov, situovaný v malebném údolí řeky Úhlavy na trase mezi Plzní a Klatovy, představuje jeden z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných vodních hradů v České republice. Původní švihovské sídlo se pravděpodobně nacházelo u dnešního kostela sv. Jiljí nad městem, avšak samotný vodní hrad v rovině založili páni z Rýzmberka v první polovině 14. století, přičemž první písemná zmínka o něm pochází z roku 1375. Významným mezníkem v jeho historii byly husitské války, kdy byla tehdejší vodní tvrz v květnu 1425 obléhána táborským a sirotčím vojskem. Posádka se po patnácti dnech vzdala poté, co útočníci prokopali hradní příkopy a vypustili z nich vodu, čímž objekt ztratil svou hlavní obranu.

Půta Švihovský a přeměna v nedobytnou pevnost

Největšího rozkvětu a současné podoby se hrad dočkal na přelomu 15. a 16. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, nejvyššího sudího Království českého, který nechal sídlo přebudovat na mohutnou pozdně gotickou pevnost. Na této velkolepé přestavbě, která probíhala až do 30. let 16. století, se prokazatelně podílel slavný architekt a inovátor Benedikt Rejt. Architektonicky je hrad unikátní svou dvoupalácovou dispozicí, kde severní a jižní palác uzavírají vnitřní nádvoří. Celé jádro bylo obklopeno prstencem parkánové hradby se čtyřmi válcovými baštami, které nesou jména Bílá, Červená a Zelená, zatímco čtvrtá polygonální bašta sloužila jako základ pro hradní kapli. Tato kaple je zaklenuta náročnou žebrovou hvězdovou klenbou.

Voda jako hlavní obranná zbraň

Obranný systém Švihova patřil k absolutnímu vrcholu tehdejšího pevnostního stavitelství. Hrad stojí na umělém ostrově a byl obklopen dvěma vodními příkopy napájenými z Úhlavy, které umožňovaly v případě nebezpečí zatopit či rozbahnit široké okolí hradu. Součástí tohoto důmyslného systému byla i nedaleká tvrz Kokšín, která střežila stavidla ovládající náhony. Přestože byl hrad po třicetileté válce na příkaz císaře Ferdinanda III. v roce 1653 určen ke zboření, aby se nestal oporou nepřátel, díky průtahům majitelů z rodu Černínů došlo nakonec pouze k demolici části vnějšího opevnění.

Interiéry, které vyprávějí příběhy

Interiéry hradu nabízejí návštěvníkům fascinující pohled do minulosti prostřednictvím náznakových instalací původních funkcí prostor, jako je hodovní síň, zbrojnice, fraucimor či černá kuchyně. Skutečným unikátem je Taneční sál s mimořádně hodnotným renesančním kazetovým stropem z roku 1581, který sem byl v 50. letech 20. století přenesen ze zaniklého zámku v Dobrovicích. V hradní kapli se dochovala vzácná nástěnná malba Jindřicha Švihovského jako sv. Jiří z roku 1520, která je považována za první dochovanou krajinomalbu v českých zemích. Mezi sbírkami vyniká také kolekce renesančních tapiserií s výjevy z antické mytologie. Kuriozitou, o které možná nevíte, je ukázka dobové toalety, kde se k osobní hygieně před 500 lety využívaly dosti neobvyklé prostředky, včetně živé kočky.

Legendy, peklo a Černá paní

Hrad je také neodmyslitelně spjat s legendami o krutém panu Půtovi, který za své hříchy skončil v pekle. Traduje se, že jej ďábel odnesl přímo střechou paláce vedle velké věže a vzniklý otvor nebylo možné nikdy zazdít, přičemž do něj prý nikdy nepršelo ani nesněžilo. Půta se dodnes zjevuje jako přízrak s ohnivými důtkami, kterými trestá ty, kdo ho neuctivě nepozdraví. Na hradě bloudí také jeho manželka Bohunka v podobě Černé paní, protože nedokázala splnit ďáblův úkol rozebrat celý hrad, aby manžela spasila.

Popelka a filmová sláva Švihova

V novodobé historii se Švihov proslavil jako místo natáčení jedné z nejoblíbenějších českých pohádek Tři oříšky pro Popelku z roku 1972, kde představoval statek macechy a Dory. Režisérka Věra Chytilová zde také natáčela film Šašek a královna. V současnosti je hrad státním památkovým objektem a národní kulturní památkou, přístupnou veřejnosti od dubna do října. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou hlavních prohlídkových tras. První okruh se zaměřuje na hradní paláce, kapli a zbrojnici, zatímco druhá trasa představuje hospodářské zázemí včetně černé kuchyně a sklepů.

V Bílé baště je instalována samostatně přístupná výstava věnovaná filmu Tři oříšky pro Popelku. Expozice je koncipována především pro dětské návštěvníky, kteří během prohlídky vyplňují jednoduchou tajenku a odpovídají na otázky rozmístěné v jednotlivých částech výstavy. Obsahově je však určena i dospělým návštěvníkům se zájmem o filmovou historii.

Součástí výstavy jsou mimo jiné původní scénář k filmu, fotografie z natáčení, ukázky z filmu a vybrané filmové scény. Expozice je zakončena možností vyzkoušet si Popelčin střevíček.

Návštěvníci mají také možnost absolvovat samostatnou plavbu po vodním příkopu švihovského hradu. Okruh vedený proti proudu seznamuje v osmi zastaveních s obranným systémem hradu, který nebyl založen na vyvýšeném místě, a proto využíval vodu jako hlavní obranný prvek. Plavba umožňuje sledovat konstrukční a fortifikační detaily, které nejsou z běžných vyhlídkových tras viditelné.

Praktické informace pro návštěvníky

Z turistického hlediska je hrad výborně dostupný automobilem po silnici č. 27 z Plzně na Klatovy. Parkování je zajištěno přímo na náměstí, přibližně 100 metrů od hradu. Vlaková stanice Švihov u Klatov leží na trati spojující Plzeň a Klatovy, přičemž cesta k hradu od nádraží vede podél břehu Úhlavy. Zázemí pro turisty tvoří informační centrum, hradní krčma U Zdeničky s dětským koutkem a ubytovací kapacity přímo v městečku. Kromě hradu lze v místě navštívit i další památky, jako jsou dva židovské hřbitovy, barokní fara či novogotická radnice s cimbuřím. Po ničivé povodni z roku 2002 bylo v areálu vybudováno unikátní protipovodňové zařízení.