Muzeum fojtství

Tichá paměť Kopřivnice

Muzeum Fojtství patří k nejvýznamnějším historickým místům Kopřivnice. Nejenže se jedná o nejstarší dochovanou stavbu ve městě, ale také o místo, kde se po staletí soustřeďoval společenský, hospodářský i duchovní život obce. Spolu s přilehlým areálem bývalého hřbitova vytváří Fojtství jedinečný historický celek, který umožňuje nahlédnout do minulosti Kopřivnice v její celé šíři – od středověkých kořenů až po průmyslový rozmach 19. století.

Fojtství – nejstarší svědek města

První písemné zmínky o fojtství v Kopřivnici pocházejí již z roku 1576. Původně šlo o dřevěnou stavbu, která sloužila jako sídlo dědičného fojta, tedy rychtáře zastupujícího vrchnost. Do dnešní zděné podoby bylo fojtství přestavěno v roce 1789. Právě zde se roku 1822 narodil Ignác Šustala, osobnost, která zásadním způsobem ovlivnila další vývoj města i celého regionu.

Fojtství nikdy nebylo pouze úředním sídlem. V průběhu staletí plnilo řadu dalších funkcí – fungovalo jako hospoda, místo setkávání obyvatel, a v dobách, kdy obec postrádala vlastní školní budovu, dokonce sloužilo i k výuce dětí. Zásadní zlom v jeho historii nastal v roce 1850, kdy Ignác Šustala spolu se dvěma tovaryši zahájil ve zdejší stodole výrobu bryček a kočárů. Skromná řemeslná dílna se postupně rozrostla v podnik, který se stal základem pozdější světoznámé továrny a dal Kopřivnici její průmyslovou identitu.

Muzeum Fojtství dnes

Dnes je Fojtství muzeem, které nabízí návštěvníkům komplexní pohled na historii města i regionu. Expozice jsou rozděleny do několika tematických okruhů. Technická část představuje vývoj kočárnictví a počátky průmyslové výroby – ve stodole lze spatřit originální exponáty i věrné repliky historických bryček a kočárů, například lehké coupé typu Brouga z roku 1873 nebo luxusní cestovní kočár Hercules.

Významnou součástí muzea je také archeologická a etnografická expozice, která přibližuje nejstarší dějiny okolí Kopřivnice. Návštěvníci zde mohou obdivovat nálezy ze zříceniny hradu Šostýna, včetně proslulé Šostýnské Venuše – drobné, přibližně pět centimetrů vysoké kostěné figurky z konce 14. století.

Horní patro objektu, původně sloužící jako sýpka, dnes funguje jako galerie a prostor pro krátkodobé výstavy. Ty se zaměřují na lidové tradice, řemesla a každodenní život minulých generací. Právě zde se pravidelně připomínají i dnes již zanikající profese a techniky, které byly po dlouhá léta součástí místního života.

Starý hřbitov – místo paměti a ticha

Bezprostředně vedle Fojtství se rozkládá areál bývalého kopřivnického hřbitova. Ten sloužil jako hlavní pohřebiště města až do roku 1893, kdy byl založen nový hřbitov na okraji obce. V průběhu 20. století starý hřbitov postupně chátral, až byl v polovině 80. let přeměněn na park. Přesto si místo zachovalo svůj pietní charakter a historickou hodnotu.

Dodnes se zde dochovala ohradní zeď se vstupní branou a především dvě monumentální neogotické hrobky, které patří k nejvýraznějším památkám areálu. Schustalova hrobka z roku 1891, vybudovaná novojičínským stavitelem Heinrichem Zeikem, má podobu hřbitovní kaple z režného zdiva. V podzemní hrobové komoře je uloženo deset členů rodiny Schustalů, spjaté s rozvojem kočárnické výroby.

Raškova hrobka patřila rodině majitelů továrny na hliněné zboží. Její architektonické pojetí připomíná křídlový oltář a odkazuje na hluboké sepětí podnikatelské rodiny s duchovními hodnotami doby.

Kostel svatého Bartoloměje a staré pověsti

Uprostřed hřbitova stával až do roku 1896 dřevěný kostel svatého Bartoloměje, jehož původ sahal do poloviny 16. století. Nejstarší zvon nesl letopočet 1567. Ke vzniku kostela se váže místní pověst o pánovi ze Šostýna, který na tomto místě unikl útoku „přehrozného hada“ a na památku svého zachránění zde nechal vystavět svatyni.

Ačkoliv byl kostel na konci 19. století zbořen a jeho dřevo použito jako palivo, část vybavení se dochovala. Některé cenné artefakty, například rozkládací oltář z roku 1585 či drobné liturgické předměty, jsou dnes uloženy v expozici Muzea Fojtství.

Napoleonský kříž – příběh bez legend

Zajímavým prvkem v zahradě Fojtství je takzvaný Napoleonský kříž. Dlouho tradovaná legenda jej spojovala s údajným hrobem napoleonských vojáků, kteří měli zemřít při tažení do Ruska. Pečlivé historické bádání však ukázalo, že skutečnost je jiná. Čitelný nápis na podstavci z roku 1828 patří Apoleně Šustalové, čímž se z kříže stává osobní památka spojená s rodinou, která stála u zrodu místního průmyslu.

Otevřená kronika města

Muzeum Fojtství a starý hřbitov společně tvoří jedinečný památkový celek, který lze chápat jako otevřenou kroniku Kopřivnice. Každá stavba, náhrobek i drobný artefakt zde vypráví příběh o proměnách společnosti, o lidské práci, víře i odvaze. Právě na těchto místech je možné nejlépe pochopit, jak se z malé podbeskydské obce postupně zrodilo město, jehož jméno dnes zná celý svět.