Renesanční zámek Velké Losiny patří k nejvýznamnějším šlechtickým sídlům severní Moravy a k nejlépe dochovaným renesančním stavbám v českých zemích. Leží na jižním okraji obce Velké Losiny při potoce Losinka, na úpatí jesenických hor. Jeho charakteristickým znakem je trojkřídlá dispozice s otevřeným arkádovým nádvořím a štíhlá osmiboká věž, která tvoří výraznou dominantu celého areálu.

Od tvrze k reprezentativnímu sídlu

Na místě dnešního zámku stála už ve 14. století vodní tvrz. K přeměně v honosné šlechtické sídlo došlo až na konci 16. století, kdy Jan mladší ze Žerotína nechal v letech 1581–1589 vybudovat nový renesanční zámek. Stavba byla koncipována jako výraz moci a prestiže rodu a od počátku vynikala arkádami podepřenými toskánskými sloupy a promyšleným dispozičním řešením.

Barokní úpravy a další stavební vývoj

V 17. a 18. století prošel zámek rozsáhlými barokními úpravami. Byla přistavěna nová křídla, kaple a letohrádek, upravena původní zahrada a rozšířeno hospodářské zázemí. Významnou stopu zde zanechal Přemyslav III. ze Žerotína a později Jan Ludvík ze Žerotína, za jehož éry vznikla barokní jízdárna a francouzská zahrada. V letech 1741–1742 byla zřízena Velká kaple s iluzivní freskovou výzdobou Jana Kryštofa Handkeho, doplněnou sochařskými pracemi Antona Winterhaldera.

Lichtenštejnové a proměna funkce zámku

Roku 1802 museli zadlužení Žerotínové prodat losinské panství rodu Lichtenštejnů. Ti si zámek upravili jako letní sídlo a obývali především barokní část. Renesanční prostory získaly charakter šlechtického muzea, díky čemuž se zde dochovalo mimořádné množství původních interiérů, mobiliáře a uměleckých sbírek. Po roce 1945 se na zámek vrátila i část původních žerotínských kolekcí.

Interiéry, které stojí za pozornost

K nejcennějším prostorám patří Velká hodovní síň neboli Rytířský sál. Dochoval se zde renesanční kazetový strop, vykládané parkety, kožené tapety, monumentální kachlová kamna z roku 1589 i vícepatrová renesanční kredenc. Zámecké interiéry doplňuje obrazárna s díly evropských malířů 17. a 18. století, zbrojnice se sbírkou soubojových pistolí a soubor ručně tkaných tapisérií. Nejstarší z nich, zobrazující hrdinství římského vojáka Mucia Scaevoly, pochází z poloviny 16. století a byla zhotovena v Bruselu.

Kaple a barokní fresky

Zámek má dvě kaple. Původní renesanční byla později přestavěna, Velká kaple vznikla v 18. století jako reprezentativní duchovní prostor. V obou se dochovala fresková výzdoba Jana Kryštofa Handkeho z let 1742–1744, která patří k vrcholům barokního malířství regionu.

Čarodějnické procesy

Velké Losiny jsou neoddělitelně spjaty s čarodějnickými procesy z let 1678–1692. V tzv. Soudním sále působil inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Výsledkem jeho činnosti bylo odsouzení a poprava 56 osob, převážně žen. Tato temná kapitola je doložena historickými prameny a připomínána i v expozicích zámku. V jeho interiérech se částečně natáčel film Kladivo na čarodějnice.

Park a okolí zámku

Areál doplňuje rozsáhlý zámecký park o rozloze přes patnáct hektarů. Původně renesanční zahrada byla v 18. století přetvořena na barokní francouzský park a od roku 1802 na anglický krajinářský park. Dnes je volně přístupný a nabízí rybník napájený vodami Losinky, skleník z 19. století, zahradní domek z 18. století i mlýnskou zahradu s pískovcovými trpaslíky a kašnou se sochami putti.

Pověsti a paměť místa

K zaznamenaným pověstem patří příběh o Meluzíně, bytosti napůl ženě a napůl rybě, která měla na zámku žít se svým manželem. Legenda bývá vykládána jako symbol porušené důvěry. Připomínána je také Bílá paní spojená s rodem Žerotínů a Popravčí dub, rostoucí na místě popravy vůdců poddanského povstání z roku 1662.

Prakticky na závěr

Zámek se nachází přímo v obci Velké Losiny. Parkování je možné na placeném parkovišti před areálem. Součástí zázemí je kavárna a prodej suvenýrů. V bezprostředním okolí stojí za návštěvu ruční papírna v provozu od konce 16. století, lázně s termálními prameny i další památky regionu.