Ruční papírna Velké Losiny

Místo, kde se čas zastavil

V hlubokém údolí řeky Děsné, na rozhraní lázeňské obce a drsné krásy Jeseníků, leží Velké Losiny – místo, které v sobě skrývá jeden z největších technických pokladů střední Evropy. Právě zde se nachází ruční papírna, výjimečná památka, jejíž hodnota dalece přesahuje hranice regionu i republiky. Areál papírny je zasazen do rovinaté nivy údolí, obklopen zelení a horami, a přestože se v dostupných pramenech neuvádí přesná nadmořská výška, poloha v podhůří Jeseníků mu propůjčuje neopakovatelnou atmosféru klidu a kontinuity.

Návštěvník zde velmi rychle získá pocit, že vstoupil do světa, kde se staletí neodměřují podle kalendáře, ale podle rytmu řemesla, vody a lidských rukou. Právě v tom spočívá kouzlo místa, které se v mnoha ohledech od renesančních dob téměř nezměnilo.

Papírna s nepřerušeným příběhem

Historie ruční papírny ve Velkých Losinách se začala psát na konci 16. století, konkrétně mezi lety 1591 až 1596, kdy její založení inicioval významný šlechtický rod Žerotínů. Od samého počátku je provoz nepřerušený, což z losinské papírny činí skutečný světový unikát. Přežila změny majitelů, válečné konflikty, technické revoluce i proměny hospodářství, aniž by se vzdala své původní technologie.

Stavební podoba areálu se v průběhu staletí postupně vyvíjela. Původní renesanční základ byl později doplněn o barokní a klasicistní prvky, které dnes dávají hlavní budově její charakteristický vzhled. Významným mezníkem v technologickém vývoji byl rok 1720, kdy majitelé znovu z rodu Žerotínů zakoupili tzv. holandr – revoluční stroj na přípravu papíroviny. Šlo o první zařízení tohoto typu na Moravě a jeho zavedení znamenalo zásadní posun v efektivitě i kvalitě výroby.

Temná kapitola losinských dějin

S historií papírny jsou však neoddělitelně spojeny i tragické lidské osudy. V roce 1673 objekt vyženil Kryštof Göttlicher, jehož jméno se navždy zapsalo do temné kapitoly losinských čarodějnických procesů. Ty na panství propukly roku 1678 pod vedením inkvizičního tribunálu Františka Bobliga z Edelštatu a patří k nejkrutějším v českých zemích.

Göttlicherova manželka Barbora, vdova po předchozím papírenském mistru Bartoloměji Schnellerovi, byla na konci roku 1679 zatčena. Od února do března 1680 prošla krutými výslechy a po téměř ročním věznění a mučení byla 5. září 1680 ve věku šestačtyřiceti let zaživa upálena. Tragédie tím však neskončila. Krátce nato zasáhla papírnu morová epidemie, která připravila Göttlichera o čtyři děti, tři služky a jednoho tovaryše. Zlomený muž nakonec v roce 1682 papírnu prodal potomkům mistra Petra Bittnera.

Tyto události se staly inspiračním zdrojem pro román Kladivo na čarodějnice Václava Kaplického i jeho slavné filmové zpracování režisérem Otakarem Vávrou z roku 1969.

Jak se rodí ruční papír

Dominantou areálu je hlavní budova s výraznou šindelovou mansardovou střechou. Právě pod ní se nacházejí rozlehlé půdní prostory, které slouží jako sušárny papíru. Ty jsou dodnes součástí hlavní návštěvnické trasy a patří k nejpůsobivějším částem prohlídky.

Výroba papíru zde stále probíhá tradičním způsobem. Papírovina se nabírá na čerpací síta, jednotlivé listy se následně máčí v živočišném klihu a suší volně na vzduchu. Výsledkem je papír mimořádné kvality, který nachází uplatnění při slavnostních příležitostech, v umění i při restaurování historických dokumentů.

Součástí areálu je také jedinečné muzeum papíru. Mezi jeho nejvzácnější exponáty patří nejstarší známá průsvitka z roku 1596, která je tichým svědkem nejstarších let provozu.

Ďáblova bible na dosah ruky

Velkou pozornost návštěvníků přitahuje maketa nejslavnější rukopisné knihy světa – Codex gigas, známý také jako Ďáblova bible. Tento monumentální svazek vznikl původně na počátku 13. století, losinská maketa však byla vyrobena v roce 2007. Její zhotovení zabralo přibližně 500 hodin práce a hotové dílo váží úctyhodných 78 kilogramů.

Dřevěné desky o tloušťce 22 milimetrů jsou potaženy světlou hovězí kůží se slepotiskovou výzdobou a masivním mosazným kováním. Maketa o rozměrech 92 × 51 centimetrů umožňuje návštěvníkům nahlédnout nejen na slavné vyobrazení ďábla, ale i na symbolické ztvárnění Jeruzaléma, benediktinský kalendář nebo nejstarší českou kroniku Kosmovu.

Technické zázemí a průmyslové dědictví

Pro zájemce o techniku je připraven rozšířený okruh, který vede do méně přístupných částí provozu. Návštěvníci zde mohou vidět vodní náhon s turbínou, parní kotelnu nebo přípravnu hadrů. Tyto prostory připomínají, že papírna nebyla jen řemeslnou dílnou, ale důležitým průmyslovým areálem, k němuž v minulosti patřilo také bělidlo či textilka.

Od roku 1913 je součástí komplexu i vlastní vodní elektrárna, která dodnes dotváří obraz soběstačného historického provozu. Celý areál lze navíc poznávat i z paluby turistického vláčku Lázeňský expres, jenž propojuje hlavní zajímavosti obce.

Praktické informace pro návštěvníky

Přímo u papírny se nachází bezplatné parkoviště, což z ní činí snadno dostupný cíl pro rodiny i skupiny. Otevírací doba se řídí ročním obdobím. Od května do září je papírna otevřena denně, v dubnu a říjnu pak od úterý do neděle. V zimních měsících od listopadu do března je provoz omezen a prohlídky jsou zpravidla možné pouze po předchozí domluvě pro skupiny.

Po návštěvě si lze odnést originální suvenýr z podnikové prodejny, která nabízí výrobky z ručního papíru, grafické listy, výtvarné potřeby i drobné upomínkové předměty.

Tipy na výlety v okolí

Velké Losiny nabízejí celoroční vyžití. Kromě papírny láká návštěvníky jediné venkovní termální koupaliště v České republice i moderní termální park v lázeňském areálu. Nedílnou součástí vlastivědného putování je také losinský zámek, postavený v letech 1581 až 1589 Janem ze Žerotína. Renesanční stavba zaujme třípatrovými arkádami, Rytířským sálem s kazetovým stropem i souborem devíti ručně tkaných tapiserií. Zámek obklopuje anglický park, který vznikl přeměnou původní francouzské zahrady.

Za návštěvu stojí také roubené kostely v Žárové a Maršíkově nebo Zemědělský skanzen U Havlíčků v Rapotíně, kde se nachází veterán muzeum i zoopark s volně žijícími zvířaty. Milovníci regionální historie pak mohou zamířit do blízkého Šumperka, kde sídlí Vlastivědné muzeum.