Na soutoku řek Ostravice a Lučiny stojí hrad, jehož osud nemá v českých zemích obdoby. Slezskoostravský hrad se během staletí propadl hluboko pod úroveň okolního města a přežil války, těžbu uhlí i hrozbu demolice. Dnes patří k nejpozoruhodnějším památkám Ostravy – nejen svou historií, ale i atmosférou.
Slezskoostravský hrad je rozsáhlý hradní areál městského typu, původem ze 13. století, situovaný na strategickém místě nad soutokem dvou řek. Původně plnil funkci pohraniční pevnosti, později byl přeměněn na renesanční zámek a v novověku se stal obětí průmyslového rozvoje Ostravska. Význam památky je především regionální, ale její osud přesahuje hranice kraje a vypovídá o střetu historie s moderním průmyslem.
Hrad byl založen ve 13. století jako strážní pevnost opolských knížat, která měla kontrolovat důležitou zemskou stezku a brod přes Ostravici. V době svého vzniku střežil hranici tehdejšího polského státu. Zlom nastal roku 1327, kdy bylo Těšínsko připojeno k českému království a hrad ztratil svou pohraniční funkci.
V 16. století, za vlády rodu Sedlnických z Choltic, byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Roku 1590 se zde dokonce konal zemský sněm pánů a rytířů těšínského knížectví, což potvrzuje tehdejší význam sídla. Následná třicetiletá válka však znamenala začátek dlouhodobého úpadku, z něhož se objekt už nikdy plně nevzpamatoval.
Od 30. let 20. století se stal hrad obětí důlní činnosti. Poddolování způsobilo postupný pokles terénu a celý areál se propadl o přibližně 16 metrů. Část staveb byla odbourána a ve 20. století dokonce reálně hrozil úplný zánik. Přes necitlivé zásahy v 80. letech byla památka po nákladné rekonstrukci v roce 2004 zpřístupněna veřejnosti.
Z původního středověkého hradu se dochovalo torzo staveb, které dnes tvoří specifickou, vrstevnatou podobu areálu. Zachovány jsou dva věžovité paláce, vstupní věž s mansardovou střechou, části hradeb a částečně dostavěné předzámčí. Hradní věž je nejvyšší stavbou celého komplexu a tvoří jeho výraznou dominantu.
Architektura je dnes směsicí původních historických konstrukcí a novodobých doplnění, která vznikala zejména ve 20. století. Výsledkem není klasická zřícenina, ale spíše architektonický otisk dramatických dějin, pevně zasazený do městské krajiny Ostravy.
Dnes je Slezskoostravský hrad živým kulturním centrem. Na nádvoří se pravidelně konají jarmarky, divadelní představení, historické slavnosti a další kulturně-společenské akce. V roce 2008 byla v areálu otevřena nová hradní kaple.
V hradní věži i ve sklepních prostorách jsou instalovány stálé expozice a výstavy, které přibližují dějiny hradu, Ostravy i regionu. Hrad tak dnes slouží nejen jako památka, ale i jako místo setkávání a poznávání.
Návštěvu hradu lze snadno spojit s dalšími atrakcemi Ostravy: Výstaviště Černá Louka (spojené s hradem lávkou), Ostravské muzeum na Masarykově náměstí, Trojhalí Karolína, Dolní oblast Vítkovice nebo Zoo Ostrava v nedalekém lesoparku Stromovka.
Slezskoostravský hrad není památkou dokonalosti, ale památkou přežití. Jeho hodnota spočívá právě v tom, že ukazuje, jak hluboko může historie klesnout – a přesto znovu vystoupit na světlo. Pro návštěvníka je jedinečnou příležitostí pochopit Ostravu v celé její syrové pravdivosti.
Momentálně nejsou žádné recenze
Podle tradované pověsti se na hradě zjevovala žena v bílém se svíčkou a zlatým klíčem. Její přítomnost měla ohlašovat smrt člena panského rodu.
Méně známá legenda vypráví o skřítkovi v rudém plášti, který má v hradním sklepení hlídat poklad v podobě sudů se zlatou kachnou.
V archivech byly v posledních letech objeveny fotografie a plány z počátku 20. století, včetně snímku z roku 1913 a projektů architekta Leopolda Pompa.
V hradních prostorách se dochoval rozměrný dřevěný betlém řezbáře Čupřiňáka, jehož figury jsou dodnes uloženy v podkroví.
Původní hradní věž je vystavěna ze zámeckého slepence, kamene s červeným nádechem těženého nad řekou Lučinou.
Vlivem těžby uhlí se Slezskoostravský hrad propadl přibližně o 16 metrů. Dnešní nádvoří leží hluboko pod původním terénem.
V roce 1954 existoval demoliční výměr a hrad měl být zničen výbušninami. Zásah památkářů jeho zánik zastavil.
Ještě ve 20. století zde lidé běžně bydleli. Hrad tehdy fungoval jako nouzový činžovní dům.
Část dnešních podzemních prostor vznikla až ve 20. století, přestože působí středověce.
V 80. a 90. letech fungovala v areálu slavná diskotéka Rotunda, centrum ostravského nočního života.
Slezskoostravský hrad
Kulturní a historické památky