Štramberská Trúba – hradní věž a paměť místa

Nad městem Štramberk se zvedá kamenná dominanta, kterou nelze přehlédnout. Hradní věž Trúba, poslední výrazný pozůstatek štramberského hradu, je viditelná téměř ze všech stran a po staletí určuje podobu místní krajiny. Není jen vyhlídkou, ale především hmotným svědkem dlouhých a často dramatických dějin města i celého kraje.

Počátky hradu a vznik města

Založení štramberského hradu a jeho nejstarší dějiny zůstávají dodnes zahaleny tajemstvím. Jisté je, že osídlení pod hradem existovalo již dříve, pravděpodobně však utrpělo těžké škody během tatarských či kumánských nájezdů v polovině 13. století. Nový impuls přišel 4. prosince 1359, kdy moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV., povýšil podhradní osadu zakládací listinou na město nesoucí jméno hradu – Strallenberg.

Výklad tohoto názvu není jednotný. Některé odborné interpretace jej spojují s významem „Bílá“ či „Jasná hora“, jiné jej odvozují od slov „strale“ (střela, šíp, blesk) a „berg“ (hora), tedy místo spojené s bouří, hromem či symbolem střely. Tak či onak, název pevně ukotvil hrad i město do historického prostoru severní Moravy.

Městská práva a zeměpanský hrad

Markrabě Jan Jindřich nařídil znovuvystavění a opevnění města a udělil mu olomoucké městské právo. To zahrnovalo široké spektrum výsad – právo opevnění, tržní, várečné a šenkovní, mílové, soudní, hrdelní i cechovní. Obyvatelé byli na osm let osvobozeni od daní a poplatků, nebyli povinni robotami a směli užívat městský erb se zavinutou střelou a moravskou orlicí.

Hrad svým půdorysem patří k tzv. saskohesenskému typu, rozšířenému ve 13. století v českých zemích. V době svého vzniku byl pravděpodobně hradem zeměpanským a plnil jak obrannou, tak správní funkci.

Páni z Kravař a husitské bouře

Po smrti Jana Jindřicha v roce 1375 se Morava ocitla v období vnitřních rozbrojů. Markrabě Jošt udělil roku 1380 štramberský hrad lénem Voku II. z Kravař. Následující desetiletí byla spjata s rodem pánů z Kravař, kteří panství spravovali v několika větvích. Významnou postavou byl Lacek I. z Kravař na Helfštýně, moravský zemský hejtman a stoupenec učení Jana Husa. Právě on udělil městu v roce 1411 právo odúmrti jako náhradu za strádání způsobené dlouhými válkami.

Husitské období přineslo kraji nestabilitu, střídání správců i úpadek bezpečnosti. Smrtí Jana z Kravař roku 1434 vymřela fulnecko-novojičínská větev rodu a panství přešlo na další majitele.

Loupeživí rytíři a změny vlastníků

V polovině 15. století se Štramberk dostal do rukou pánů z Pozořic. Zejména Burian Puklice z Pozořic se nechvalně proslavil loupeživými výpady do širokého okolí. Štramberský hrad se tehdy stal místem, kam byli zajatci odváděni a drženi za výkupné. Po zásahu krále Jiřího z Poděbrad bylo panství převedeno v léno a následně prodáno Jindřichovi z Boskovic.

Další desetiletí přinesla časté střídání majitelů – Hustopeče, Žerotíny – až do roku 1533, kdy se osud hradu zásadně změnil. Správní centrum panství bylo přeneseno do nově budovaného renesančního zámku v Novém Jičíně a Štramberk přestal být sídlem vrchnosti. Tím začal pozvolný úpadek hradu.

Války, požáry a zánik hradu

V 17. století zasáhly Štramberk události třicetileté války. Roku 1624 vypálili polští kozáci město i okolí a shořela většina písemných památek. Panství připadlo jezuitskému semináři v Olomouci, jehož kněží se v době ohrožení uchylovali na hrad. Ten byl však roku 1646 z větší části pobořen a již nikdy nebyl obnoven do původní podoby.

Další vojenské hrozby – turecké a tatarské vpády či uherská povstání – jen potvrzovaly strategickou, avšak čím dál hůře udržitelnou polohu hradu. Zlom nastal roku 1783, kdy se zřítila jeho přední část. Od té doby hrad definitivně pustl.

Trúba jako rozhledna a symbol

Z kdysi rozsáhlého hradu se dochovala především válcová věž Trúba, části opevnění, dvě bašty a zvonice bývalého hradního kostela sv. Bartoloměje. V 19. století se místo stalo cílem výletníků. V 60. letech zde vznikly dřevěné schody a šenkovna, na počátku 20. století pak byla Trúba upravena podle návrhu architekta Kamila Hilberta na rozhlednu. Velkou zásluhu na tom měl lékař a propagátor turistiky MUDr. Adolf Hrstka.

Pod hradem vyrostla Jaroňkova útulna a roku 1925 turistická ubytovna. Při výkopových pracích byla objevena hluboká puklinová jeskyně, dnes známá jako Slámova sluj. Roku 1919 přešel hrad do majetku Klubu českých turistů, v současnosti je vlastníkem město Štramberk.

Památka, která vypráví

Dnes je Štramberská Trúba nejen vyhlídkou s jedinečným pohledem na město a krajinu, ale především tichým svědkem více než šesti století dějin. Připomíná období slávy i úpadku, války, víru, lidské ambice i každodenní život podhradí. Jako součást městské památkové rezervace patří k nejvýznamnějším vlastivědným památkám regionu a zůstává symbolem Štramberka – města, které vyrostlo ve stínu své kamenné strážkyně.