Zámek Fryštát – Empírová perla Slezska a poslední dochovaný zámek Karviné

Zámek Fryštát, který dnes tvoří dominantu historického centra Karviná, patří k nejvýznamnějším památkám českého Slezska a nabízí nejen reprezentativní interiéry, ale i silné historické příběhy spojené s evropskou šlechtou, těžbou uhlí a zaniklými částmi města.

Historie zámku a jeho majitelé

Historie zámku Fryštát se začala psát již koncem třináctého století, kdy bylo město Fryštát založeno těšínskými knížaty z rodu Piastovců. Předpokládá se, že původní knížecí hrad vznikl na tomto strategickém místě v první polovině čtrnáctého století, ačkoliv první výslovná písemná zmínka o něm v historických záznamech pochází až z roku 1450. V tomto raném období své existence sloužilo sídlo především jako vdovské sídlo manželek těšínských knížat.

Zásadním a tragickým milníkem v dějinách objektu se stal rok 1511, kdy rozsáhlý požár zdevastoval značnou část města i samotný hrad. Za vlády knížete Kazimíra byl sice objekt obnoven, avšak pouze ve skromnějším rozsahu, přičemž tato rekonstrukce již nesla znaky nastupujícího raně renesančního slohu. Další výrazná proměna vzhledu sídla nastala na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století, kdy byly na zámku realizovány úpravy v barokním stylu.

Zcela novou kapitolu historie zámku otevřel rok 1792, kdy fryštátské panství zakoupil hrabě Jan Larisch-Mönnich. V majetku tohoto významného rodu, původem z německého Hesenska, který zbohatl především díky těžbě uhlí, zůstal zámek nepřetržitě až do konce druhé světové války v roce 1945. Právě Larisch-Mönnichové vdechli zámku v letech 1792–1800 jeho současnou reprezentativní podobu prostřednictvím rozsáhlých empírových a klasicistních přestaveb.

Výsledkem byl trojkřídlý objekt, na který plynule navazuje rozsáhlý přírodně krajinářský park v anglickém stylu o rozloze padesáti jednoho hektaru, budovaný a rozšiřovaný v průběhu devatenáctého století.

Rodinné vazby, tragédie a slavná jména

Zdroje zmiňují spojitost rodu Larisch-Mönnichů s tragédií v Mayerlingu. Marie Luisa, neteř císařovny Sissi a manželka Jiřího Larisch-Mönnicha, domlouvala milostné schůzky korunnímu princi Rudolfovi, což po jeho sebevraždě vedlo k jejímu vypovězení od císařského dvora.

Posledním majitelem byl Jan Larisch-Mönnich s manželkou Olivií, původem z Kalifornie. Měli pět dětí, z nichž nejstarší syn Jindřich zemřel ve dvaceti letech na dětskou obrnu. Potomci rodu dnes žijí převážně v Německu, Rakousku a Brazílii a zámek občas navštěvují.

Majetek byl rodu v roce 1945 zabaven na základě Benešových dekretů kvůli jejich německé národnosti. Poté zámek sloužil jako sídlo OKD a později zde byly kanceláře Městského národního výboru. Od 90. let je vlastníkem město Karviná. Zámek byl veřejnosti poprvé zpřístupněn v roce 1997 po komplexní rekonstrukci provedené v letech 1994–1997.

Interiéry a zámecké expozice

Při rekonstrukci zámku v 90. letech se podařilo shromáždit přibližně 45 % původního vybavení a uměleckých sbírek Larisch-Mönnichů; zbytek tvoří zápůjčky z jiných institucí.

Co na zámku uvidíte:

Hlavní schodiště a chodba
Zdobí je klasicistní iluzivní výmalba s trojrozměrným efektem, která byla v minulosti zabílena a restaurována v letech 1994–1997. Nachází se zde také bronzová socha Afrodity od Olbrama Zoubka.

Velký reprezentační sál
Sloužil k bálům a koncertům. Jsou zde dva křišťálové lustry z Kamenického Šenova, z nichž každý váží tři sta kilogramů. Nábytek v tomto sále jsou repliky, protože se zde dnes konají svatby.

Zámecká jídelna
Obsahuje vídeňský porcelán z osmnáctého století a vzácný, více než dvě stě padesát let starý rokokový koberec z manufaktury Aubusson. Visí zde také monumentální obraz zachycující osmnáctiletého Františka Josefa I. nastupujícího na trůn.

Zámecká knihovna
Obsahuje knihy ze zaniklého zámku Solca. Významným exponátem je kniha 15 dní na Dunaji s vlastnoručním podpisem korunního prince Rudolfa, který byl blízkým přítelem Jindřicha Larisch-Mönnicha.

Zlatý salonek
Je pojmenován podle převládající barvy a sloužil k přijímání významných návštěv, mezi něž patřili František Ferdinand d’Este nebo německý císař Vilém II.

Budoár a Dámský salon
V budoáru je k vidění dobové spodní prádlo s praktickým průstřihem, který usnadňoval toaletu v objemných šatech, a také první ze tří benátských lustrů s motivem tulipánů.

Pánský salon
Nabízí výhled do zámeckého parku o rozloze třiceti šesti hektarů.

Dobové focení v zámeckých interiérech

Na zámku Fryštát je nově dostupná služba dobového focení, která umožňuje návštěvníkům nechat se vyfotografovat ve vymezených zámeckých prostorách a zapůjčit si repliky historických kostýmů na procházku a fotografování v interiérech zámku po dobu třiceti minut; služba je dostupná pouze po předchozí rezervaci alespoň týden dopředu, zahrnuje i čas na přípravu a odstrojení a je vázána na přísná pravidla ochrany kostýmů, včetně povinnosti nosit pod kostýmem tričko či tílko a dodržet časový limit, jehož překročení je sankcionováno poplatkem, přičemž k dispozici je omezený počet dětských a dámských kostýmů vždy v jedné velikosti a samostatně je zpoplatněno zapůjčení kostýmu i samotné focení ve vyhrazených prostorách zámku.

Nostalgické jízdy kočárem městem

Nostalgické jízdy městem aneb poznávání Karviná z pohodlí historického kočáře taženého koňským spřežením patří k výjimečným zážitkům, které jsou v celém regionu nabízeny již od roku 2007; zejména romanticky ladění návštěvníci ocení klidnou projížďku historickým jádrem města, při níž se mohou pohodlně usadit, zaposlouchat se do klapotu kopyt a na chvíli se nechat přenést do starých dobrých časů, aby si odnesli kouzelné a nezapomenutelné vzpomínky.

Zaniklé zámky Karviné

Larisch-Mönnichové nevlastnili pouze Fryštát. V oblasti dnešní Staré Karviné stály další dva zámky – Starý zámek a velmi honosný zámek Solca. Oba byly v padesátých letech dvacátého století zbourány v důsledku poddolování.

Další zámek v lokalitě Ráj sloužil jako porodnice, ale pro zchátralost byl zbourán v roce 1980. Zámek Fryštát je tak jediným dochovaným zámkem na území města Karviné.