Zámek Janovice u Rýmařova

Zámek Janovice u Rýmařova se nachází v podhůří Jeseníků, přibližně tři kilometry západně od města Rýmařov, v malebném údolí Podolského potoka. Památkový areál leží v nadmořské výšce okolo 650 metrů a je obklopen souvislou zástavbou obce Janovice. Objekt je ve správě Národního památkového ústavu a představuje významnou historickou dominantu severní Moravy, která v sobě spojuje architekturu několika stavebních období s unikátním přírodně krajinářským parkem.

Historie zámku

Počátky zámku Janovice u Rýmařova sahají do první poloviny 16. století, konkrétně do let 1520–1530, kdy zde zástavní pán Petr ze Žerotína vybudoval původní pozdně gotickou tvrz. Ta měla sloužit jako dostupnější a pohodlnější centrum správy panství než nedaleký skalní hrad Rabštejn. Koncem 16. století došlo k zásadní proměně objektu – roku 1583 zakoupil panství vzdělaný štýrský šlechtic Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, prezident dvorské komory, dvořan a osobní přítel císaře Rudolfa II., který byl zároveň příbuzným posledních Rožmberků. Právě za něj byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek.

Ferdinand Hoffmann proměnil Janovice v reprezentativní rezidenci a kulturní centrum své doby. Na zámku soustředil svou proslulou knihovnu, která patřila k největším a nejbohatším soukromým sbírkám v Evropě. Renesanční charakter objektu se dodnes odráží v hmotovém členění stavby i v dochovaných architektonických detailech interiérů.

Ještě za posledního mužského člena rodu Hoffmannů, Wolfganga Bedřicha, byla roku 1663 uzavřena stavební smlouva s italským stavitelem Alessandrem Cannavelou na přístavbu dvou křídel zámku. Po vymření rodu po meči přešlo panství do rukou Ditrichsteinů a následně roku 1721 sňatkem ovdovělé Marie Arnoštky z Gallasu, rozené Ditrichstein, do vlastnictví jilemnických hrabat Harrachů. Pro ně se Janovice nejprve staly vedlejším sídlem, postupně však získávaly na významu.

V 60. letech 18. století proběhly další stavební úpravy, na nichž se podílel Isidor Gannevale. Dnešní hmotová a architektonická podoba zámku se však definitivně ustálila v letech 1827–1850. V průběhu 19. a počátku 20. století následovaly četné vnitřní úpravy, přičemž poslední významné vnější zásahy pocházejí z roku 1919.

V 19. století se zámek stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů a tuto funkci plnil až do roku 1937, kdy zemřel poslední mužský majitel František hrabě Harrach. Poslední majitelkou byla jeho dcera Anna Marie, provdaná za maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty‑Forgáche z Barkócze. Po roce 1937 sloužil zámek již jen jako letní sídlo.

Dramatický zlom nastal v období druhé světové války. Roku 1943 byl celý velkostatek, včetně zámku, rodině Rosty‑Forgáche zabaven poté, co byl František Rosty‑Forgáche nacisty zatčen a vězněn. Po roce 1945 byl majetek rodiny, která byla perzekvována nacistickým režimem, konfiskován na základě benešových dekretů. Část původního mobiliáře byla převezena do depozitářů Národního památkového ústavu, část měla být rodině navrácena a zbylá většina zůstala na zámku, kde byla v následujících desetiletích zničena nebo rozkradena.

Od padesátých let 20. století byly v interiérech zámku umístěny Státní okresní a oblastní archivy. Ty byly po roce 2000 přemístěny do Olomouce a Opavy a zámek zůstal opuštěný. Až do roku 2017 probíhaly složité restituční spory, během nichž objekt výrazně chátral. Od roku 2019 převzal správu zámku Národní památkový ústav, který zahájil postupnou památkovou obnovu a znovuotevření areálu veřejnosti.

Prohlídkové okruhy a interiéry zámku

Prohlídkové trasy na zámku Janovice u Rýmařova seznamují návštěvníky s autentickým prostředím šlechtického sídla, které si i přes ztrátu původního mobiliáře zachovalo řadu mimořádně cenných architektonických detailů. Interiéry jsou dnes převážně střídmě zařízené, což umožňuje vyniknout samotné stavbě, jejím konstrukcím a historickým prvkům, které by v běžně vybavených zámcích často zůstaly skryté.

Pozornost upoutají především nevšední dřevěné stropy, dochované v několika místnostech. Ty představují vzácný doklad renesanční řemeslné práce a patří k nejcennějším autentickým prvkům zámku. Zcela unikátní jsou pak vestavěné dřevěné záchody, dochované přímo v hmotě zdiva. Tyto hygienické prvky, běžné v šlechtických sídlech raného novověku, se jinde dochovaly jen výjimečně a patří k největším kuriozitám janovického zámku.

Hlavním vrcholem prohlídky je Rytířský sál v nejstarší části objektu. Tento rozlehlý reprezentativní prostor sloužil k slavnostním hostinám, audiencím i společenským setkáním. Návštěvníci by si zde měli všímat především měřítka prostoru, jeho proporcí a architektonického členění, které dokládají význam zámku jako sídla vysoké šlechty. Citlivá obnova vrátila sálu jeho důstojný charakter a dnes je využíván i ke kulturním a společenským akcím.

Další část trasy vede barokním traktem s velkým sálem a navazujícími reprezentačními pokoji. Tyto prostory ilustrují proměny šlechtického bydlení v 17. a 18. století a umožňují představit si každodenní provoz rezidence i život služebnictva. Průvodci zde upozorňují na dispoziční řešení místností, konstrukční detaily oken a dveří i stopy původních povrchových úprav.

Významnou součástí výkladu je také osobnost Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchlu a jeho proslulá knihovna. Přestože se samotná knihovní sbírka na zámku nedochovala, návštěvníci jsou seznamováni s jejím rozsahem, obsahem a významem, který z Janovic učinil jedno z kulturních center své doby.

Součástí prohlídek je rovněž seznámení s probíhající památkovou obnovou. Výklad se věnuje záchranným archeologickým průzkumům, stavebněhistorickým průzkumům i pasportizaci objektu. Návštěvníci tak získávají jedinečnou možnost nahlédnout do procesu, jakým se historická památka postupně zachraňuje, obnovuje a vrací do aktivního života.

Zámecký park a severské arboretum

Nedílnou součástí areálu je rozsáhlý přírodně krajinářský park, založený na konci 19. století hrabaty z Harrachu jako severské arboretum. Park vznikl na místě původních vysušených bažin a byl koncipován jako botanicky hodnotný celek s výsadbou vzácných jehličnatých i listnatých dřevin. Dodnes si uchovává mimořádnou estetickou i přírodovědnou hodnotu a je považován za významný doklad historické zahradní architektury.

Park je ideálním místem pro klidné procházky v jakémkoli ročním období. V minulosti zde vznikl také pozoruhodný herbář dřevin a sbírka škůdců stromů, které dokládají vědecký a sběratelský význam tohoto místa. I přes období zanedbávání park v současnosti postupně prochází obnovou a znovu se stává vyhledávaným cílem návštěvníků.

Pro koho je výlet vhodný

Zámek Janovice u Rýmařova je ideálním cílem pro milovníky historie, architektury a památek, ale také pro návštěvníky, kteří hledají klidné místo k odpočinku v přírodě. Výlet je vhodný pro rodiny s dětmi, seniory i cyklisty. Areál je přístupný také návštěvníkům se psy, a to při dodržení návštěvního řádu a vedení zvířete na vodítku. Část objektu však není bezbariérově přístupná.

Praktické informace pro návštěvníky

V areálu zámku není možné zakoupit občerstvení, restaurace se nacházejí přibližně dva kilometry od objektu ve Staré Vsi nebo přímo v Rýmařově. Parkování je zajištěno v zámeckém areálu nebo na parkovišti Lesů České republiky. Objekt nedisponuje úschovnou kol, po předchozí domluvě se správou zámku je však možné kolo uložit uvnitř.

Zámek nabízí sezónní kulturní a společenské akce, svatební obřady i speciální prohlídky, například pro válečné veterány. Součástí návštěvy může být také nákup drobných upomínkových předmětů nebo využití zámeckého e‑shopu.

Dopravní dostupnost

Zámek se nachází na křižovatce silnic vedoucích z Rýmařova směrem na Horní Město a Starou Ves. Díky této poloze je snadno dostupný autem i na kole. Přesné informace o přístupu, parkování a návštěvní době jsou k dispozici v oficiálních materiálech správy objektu.