Zámek Jánský Vrch – dominanta Jesenicka nad Javorníkem

Dominantou nejzazšího výběžku Jesenicka je zámek Jánský Vrch, který se vypíná na strategické vyvýšenině nad městem Javorník. Tato národní kulturní památka má hluboké kořeny sahající až do poloviny 13. století, kdy zde byl nejpravděpodobněji piastovským vévodou Bolkem I. Svídnickým vybudován původní gotický hrad. První písemná zmínka o objektu pochází z roku 1307 a již v roce 1348 se hrad stal majetkem vratislavských biskupů, v jejichž držení zůstal jako letní rezidence až do roku 1945.

Od gotického hradu k biskupské rezidenci

Historický vývoj sídla byl poznamenán husitskými válkami, během nichž byl hrad v roce 1428 dobyt a těžce poškozen, načež jej biskup nechal částečně pobořit, aby se nemohl stát opěrným bodem nepřátel. Zásadní obnova a přerod v renesanční zámek nastaly na přelomu 15. a 16. století za biskupů Jana Rotha a Jana Thurza, kteří objekt pojmenovali Jánský Vrch na počest svatého Jana Křtitele.

Architektura a podoba zámeckého areálu

Z hlediska architektury tvoří dnešní areál severojižním směrem protáhlý, kompaktní oválný komplex budov se dvěma nádvořími a výraznou hodinovou věží. Původní středověkou minulost připomínají především mohutné zbytky opevnění s věžemi na straně klesající k městu, zatímco novější zámecká křídla se táhnou směrem k zahradě.

Současná barokní podoba rezidence je výsledkem přestavby z 18. století za biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche, kterou v klasicistním duchu kolem roku 1801 dokončil jeho nástupce Josef Kristián František z Hohenlohe. Právě v této době byla u zámku založena také okrasná zahrada a park anglického typu.

Tajemné legendy Jánského Vrchu

Nejznámější a nejvíce tajuplnou legendou spojenou se zámkem Jánský Vrch je příběh o chudém pasáčkovi ovcí, který nebyl spokojen se svým nuzným osudem a toužil po životě na zámku. Podle pověsti potkal v lese tajemného myslivce, což byl ve skutečnosti převlečený ďábel, který mu výměnou za podpis vlastní krví na pekelnou smlouvu slíbil místo zámeckého zahradníka.

Když po mnoha letech vypršel čas určený smlouvou, přišel si za bouřlivé noci pekelník pro jeho duši a zahradníka, který se marně schovával v jedné z komnat, mrštil o zeď takovou silou, až mu rozbil hlavu. Poté s ním vyletěl z okna a od té doby zahradníka nikdo neviděl, ovšem na zdi pokoje prý zůstaly strašné krvavé skvrny, které nebylo možné žádným způsobem smýt ani přebílit.

Jméno zámku a jeho patron

Další tradice se váže k samotnému jménu objektu, který původně nesl název hrad Javorník, ale na přelomu 15. a 16. století jej biskupové Jan Roth a Jan Thurzo po rozsáhlé obnově přejmenovali na Jánský Vrch (Johannesberg) na počest svého patrona i patrona vratislavského biskupství, svatého Jana Křtitele. S tímto patronem je dodnes spojena i kavárna v zahradním domku na nádvoří, která nese název Kavárna u Jana.

Zámecká kaple – umělecký klenot Jánského Vrchu

V interiéru vyniká zámecká kaple, která ukrývá umělecky nejcennější předměty.

Přímo v tomto prostoru se nacházejí pozdně gotické sochy svaté Barbory, svaté Heleny a Panny Marie z roku 1491. Kromě nich kaple ukrývá také raně barokní tabulový oltář z počátku 17. století a dřevěnou sošku světice ze 16. století. Kaple je veřejnosti přístupná v rámci prvního prohlídkového okruhu, který představuje reprezentační místnosti zámku.

Prostory kaple jsou součástí prvního prohlídkového okruhu, který se zaměřuje na reprezentační místnosti zámku.

Hudba, věda a slavní hosté

Jánský Vrch byl v 18. století významným centrem hudebního života pro celé Slezsko. Své útočiště zde na celých třicet let našel slavný hudební skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu, který ve válcové věži se skvělou akustikou zřídil hudební a divadelní sál a sestavil zde zámecký orchestr i operní soubor.

Mezi další proslulé hosty patřil údajně i astronom Mikuláš Koperník.

Technická rarita: plynové osvětlení

Technickou raritou světového významu je dochované a dodnes částečně funkční plynové osvětlení interiérů i exteriérů z let 1906 až 1907.

Plynové osvětlení na zámku Jánský Vrch představuje technickou raritu, která je svým rozsahem výjimečná v rámci celé střední Evropy. Celý systém, který zahrnuje osvětlení interiérů i hlavního nádvoří, byl instalován v roce 1906 (některé prameny uvádějí rok 1907).

K fungování a historii tohoto systému uvádějí prameny následující podrobnosti:
• Komponenty a rozsah: Osvětlení bylo zajišťováno pomocí plynových lustrů a lamp, které byly rozvedeny po celém objektu.
• Doba provozu: Tento systém sloužil jako primární zdroj světla až do roku 1932, kdy došlo k částečné elektrifikaci zámku. I poté však bylo plynové osvětlení nadále využíváno a částečně zůstalo funkční až do roku 1945.
• Současný stav: V roce 2001 bylo v rámci památkové obnovy zrekonstruováno sedm plynových lamp na vnějším nádvoří, které jsou funkční i v současnosti.

Unikáty zámeckých interiérů

K dalším unikátům patří původní, přibližně dvě stě let staré záclony, které se dochovaly v zámeckých komnatách.

Největším lákadlem pro sběratele je největší sbírka dýmek a kuřáckých potřeb v České republice a střední Evropě, která čítá přibližně 1 200 až 2 000 exponátů. Kolekce obsahuje dýmky z 16. až 20. století vyrobené z rozmanitých materiálů, jako je dřevo, porcelán či vzácný sepiolit, přičemž vedle evropských výrobků jsou zastoupeny i kusy z Afriky a Ameriky.

Prohlídkové okruhy pro návštěvníky

Zámek je v současnosti přístupný veřejnosti a nabízí dva hlavní prohlídkové okruhy. První trasa představuje reprezentační místnosti s původním mobiliářem převážně z 19. století, zatímco druhý okruh se zaměřuje na hospodářské zázemí, kde návštěvníci uvidí zámeckou kuchyni, byt správce, jídelnu pro služebnictvo, žehlírnu nebo mandlovnu.

Kavárna a zázemí pro turisty

Turistické zázemí přímo v areálu doplňuje Kavárna u Jana, otevřená v roce 2006 v zahradním domku na nádvoří.

Pro návštěvníky je k dispozici parkování na náměstí v Javorníku, odkud cesta k zámku trvá pěšky asi deset minut.

Tipy na výlety v okolí

Okolí zámku nabízí další přírodní krásy, například malebné Račí údolí se zříceninou hradu Rychleby a skalní vyhlídkou Čertovy kazatelny. Do města vede lokální železniční trať z Lipové-lázní, což usnadňuje přístup turistům bez automobilu. V Javorníku lze navštívit také městské muzeum nebo památník Karla Ditterse z Dittersdorfu v jeho bývalém domě.