Zámek Valtice

Od středověkého hradu k barokní rezidenci

Nejstarší dějiny Valtic sahají až do počátku 13. století, kdy zde stál hrad, patřící významným rakouským šlechtickým rodům. Na konci 14. století přešlo valtické panství do rukou Liechtensteinů, kteří zde sídlili nepřetržitě až do roku 1945.

Po prodeji Mikulova v roce 1560 se Valtice staly hlavním rodovým sídlem Liechtensteinů na Moravě. Původní hrad byl postupně přestavován – nejprve v období renesance a manýrismu, později v monumentální barokní rezidenci. Zásadní proměny proběhly především v 17. a 18. století, kdy vznikl rozsáhlý zámecký komplex s reprezentativními křídly, nádvořím a zahradním průčelím. V 19. století byly interiéry upravovány podle soudobých nároků na pohodlné aristokratické bydlení. Po konfiskaci majetku po druhé světové válce přešel zámek do správy státu a byl postupně zpřístupněn veřejnosti.

Co na zámku skutečně uvidíte

Prohlídka interiérů Zámek Valtice nepůsobí jako rychlý průchod „reprezentací“, ale spíš jako návštěva šlechtického bytu, jehož majitelé odešli jen na chvíli. Trasa v jižním, tzv. zahradním křídle vás provede apartmánem Františka I. z Liechtensteinu a ukáže, jak se na zámku skutečně žilo ještě na přelomu 19. a 20. století.

Už první místnosti napoví, že tady šlo o víc než o pohodlí. Vstupní prostor navazuje na někdejší slavnostní balkon – althanu –, odkud se vládnoucí kníže ukazoval poddaným a vítal vzácné hosty. Architektura tu mluvila jasně: kdo stál nahoře, ten vládl. Balkon navrhl Antonio Beduzzi, autor dnešní podoby hlavního zámeckého průčelí.

Srdcem apartmánu je salón. Právě tady vás čeká portrét Františka I. v ornátu Řádu zlatého rouna, jednoho z nejprestižnějších rytířských vyznamenání Evropy. Na stěnách visí barokní obraz Pastýřské scény od italského malíře Guida Cagnacciho a také portrét Jana I. z Liechtensteinu v uniformě císařského důstojníka. Pozornost často přitáhne i křišťálový lustr zdobený vinnými hrozny – nenápadná, ale výmluvná připomínka valtických vinic a vín, která se pila i na císařských dvorech.

V ložnici se atmosféra ztiší. Neoklasicistní výmalba z počátku 19. století, původní valtická postel z doby kolem roku 1830 a biedermeierová pohovka dávají tušit, že i knížata chtěla mít doma klid a soukromí. Malou kuriozitou je čalouněné křeslo typu „ušák“, jehož vyřezávané nohy mají podobu lvích tlap – detail, který mnozí objeví až na druhý pohled.

Pracovna připomene, že František I. nebyl jen aristokratem, ale také diplomat a vzdělanec. Psací stůl z období kolem roku 1830 ukrývá několik tajných zásuvek a patří k původnímu mobiliáři. Na stěnách visí portrét rakousko-uherského ministra zahraničí Gustava Kálnokyho i unikátní fotografie interiérů ambasády v Petrohradě, kde František I. působil jako velvyslanec u cara Mikuláše II.

Zastávkou, která často překvapí, je grafický kabinet. Místnost sloužila k odpočinku, četbě a tiché konverzaci. Vystavené grafiky technikou mezzotinta zobrazují výjevy ze Shakespearových her, raných dějin Severní Ameriky i ze života papeže Pia VI. Dokládají, že sběratelství nebylo jen o obrazech, ale i o „intelektuální zábavě“.

Na trase narazíte i na skutečné rarity: římskou mozaiku z 18. století, vzniklou patrně během italského pobytu Josefa Václava z Liechtensteinu, nebo unikátní barokní malbu na skle s biblickým námětem. Právě tyto nenápadné exponáty ukazují, že Valtice byly nejen rezidencí, ale i centrem sběratelství a památkové péče.

A jedna zajímavost na závěr: zámek nebyl uzavřeným světem jen pro vyvolené. Už na počátku 19. století si jej mohli prohlížet návštěvníci v době, kdy kníže nepobýval na sídle. Když dnes procházíte interiéry, navazujete tak na tradici zámeckých návštěv starou více než dvě století.

Zámecký park a procházka do krajiny

Na zámek bezprostředně navazuje historický park, který patří k významným zahradním památkám České republiky. Jeho vývoj začal ve 20. letech 18. století založením barokní zahrady s pravidelnou kompozicí, fontánami a pavilony. Na přelomu 18. a 19. století byl park rozšířen o anglickou krajinářskou část.

Dnes je park volně přístupný a nabízí klidnou procházku s výhledy na zámecké fasády, travnaté plochy i stromové partie. Zároveň tvoří přirozený přechod do širší krajiny Lednicko-valtického areálu.

Víno, akce a zážitky

Valtice jsou dlouhodobě spojeny s vinařstvím a tato tradice je patrná i v samotném zámku. V jeho prostorách sídlí Národní salon vín, kde se pořádají degustace a vinařské akce. Zámek je zároveň dějištěm kulturních a společenských událostí – koncertů, festivalů a tematických prohlídek, které navazují na historickou atmosféru místa.

Jak se na zámek dostat

Zámek se nachází přímo ve městě Valtice. Autem je možné dojet až do centra města, odkud je zámek dobře značen. Placené parkování je k dispozici na náměstí Svobody, dále v ulici Sklepní v těsné blízkosti zámeckých schodů a Bylinkové zahrady, případně v ulici Klášterní nebo u sportovní haly.

Autobusové zájezdy mohou zastavit na autobusovém nádraží, odkud je ke zámku vyznačena pěší trasa. Aktuální informace o parkování a přístupu poskytuje turistické informační centrum ve Valticích.

Kde se najíst a co si odnést

Přímo v areálu zámku a jeho bezprostředním okolí funguje turistické informační centrum. Ve městě Valtice je k dispozici několik restaurací, kaváren a vinoték, které navazují na místní vinařskou tradici. Návštěvníci si mohou zakoupit vína z místních sklepů, suvenýry se zámeckou tematikou i regionální produkty.

Tip na závěr

Zámek Valtice není jen cílem na jednu hodinu. Ideální je spojit jeho návštěvu s procházkou zámeckým parkem, návštěvou Národního salonu vín a objevováním dalších památek města i širšího Lednicko-valtického areálu. Právě propojení historie, krajiny a vína dělá z Valtic místo, kam se vyplatí vracet.