Hrad Rabí – monumentální perla Pootaví

Pokud se vydáte do jihovýchodní části Plzeňského kraje, zhruba na půl cesty mezi Sušicí a Horažďovicemi, nelze přehlédnout mohutnou siluetu, která dominuje celému okolí.
Na vápencovém návrší nad řekou Otavou se tyčí Hrad Rabí, největší hradní zřícenina v Čechách a zároveň národní kulturní památka.

Rozsáhlý areál s hradbami a objekty o celkové délce přibližně tří kilometrů patří k nejvyspělejším fortifikačním systémům své doby ve střední Evropě. Rabí je místem, kde se historie nečte – tady se jí doslova prochází.

Tajemné počátky a vzestup rodu z Rýzmberka

Počátky hradu jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Historici se přiklánějí k názoru, že Rabí založili páni z Rýzmberka v první polovině 14. století. Některé románské stavební prvky však naznačují, že zde mohlo stát opevnění už na počátku 13. století, pravděpodobně v držení pánů z Budětic.

První písemná zmínka z roku 1380 uvádí hrad jako majetek Půty ze Skály. V této fázi šlo spíše o menší tvrz s obytnou věží a hospodářským dvorem. Výrazné rozšíření přišlo na konci 14. století, kdy vzniklo další předhradí s nárožními věžemi a vnějším opevněním.

Husitské války a osudové zranění Jana Žižky

V době husitských válek patřilo Rabí k nejdůležitějším opěrným bodům katolického panstva v jihozápadních Čechách. Sloužilo jako útočiště i bezpečné místo pro ukrytí cenností z širokého okolí.

Hrad byl dvakrát dobyt husity – v letech 1420 a 1421. Právě při druhém obléhání došlo k události, která Rabí navždy zapsala do českých dějin. Jan Žižka zde přišel o své druhé, dosud zdravé oko.

Podle dochovaného vyprávění vystřelil velitel hradu Přibík Kocovský z kuše na hrušeň, od níž se odrazila tříska a zranila husitského vojevůdce. Na místě pod kopcem Lišná byla později vysazována tzv. Žižkova hrušeň, připomínající tuto dramatickou událost.

Pozdně gotická přestavba a pád do dluhů

Největší rozkvět zažil hrad na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, nejvyššího zemského sudího. Kolem roku 1490 zahájil velkolepou pozdně gotickou přestavbu, na níž se podílel i slavný stavitel Benedikt Ried.

Byla zvýšena hlavní věž (donjon), předhradí se proměnilo v obytný komplex a vzniklo mohutné vnější opevnění s dělostřeleckými baštami. Rabí se stalo jednou z nejmodernějších pevností své doby, ovšem za cenu obrovského zadlužení.

V roce 1547 byl hrad kvůli dluhům prodán Vilémovi z Rožmberka. Následně se majitelé střídali, význam hradu upadal a po vyplenění během třicetileté války začal rychle chátrat. Po požáru roku 1710 se Rabí změnilo ve zdroj stavebního kamene. Záchrana přišla až v 19. století zásluhou knížete Gustava Jáchyma Lamberga a později Spolku pro zachování památek.

Prohlídkové trasy: vyhlídky, sklepení i husitské obléhání

Dnes nabízí Rabí tři hlavní prohlídkové okruhy, které ukazují hrad z různých perspektiv.

Základní okruh Věž vás provede nejstarším jádrem hradu. Výstup na vrchol donjonu odmění návštěvníky panoramatickým výhledem na Šumavu. Trasa končí v hlubokém sklepení s unikátní krápníkovou výzdobou.

Okruh Palác je zaměřen na stavební vývoj hradu. Nabízí modely Rabí v různých historických etapách, expozici středověkých kamnových kachlů, repliku gotických kachlových kamen i archeologické nálezy z přelomu 15. a 16. století. Součástí je také audiovizuální program o husitském dobývání hradu.

Pro volnou prohlídku je určen vstup na Nádvoří, rozlehlý zatravněný prostor obklopený dělostřeleckým opevněním. Návštěvníci zde mohou navštívit bývalou konírnu, dnes sloužící jako výstavní síň pro vizuální umění.

Pověsti, přízraky a Žižkovo znamení

Rabí je také místem legend. Nejznámější pověst se váže ke krutému Půtovi Švihovskému, jehož duch se má dodnes potulovat hradními chodbami. Zatímco dříve prý děsil okolí, dnes je mírnější a slušně pozdraveným návštěvníkům neškodí.

Za bouřlivých nocí se mají zjevovat ďáblové na černých kozlech, prasatech a kohoutech. Další legenda vypráví o sedlákovi, který chtěl strhnout reliéf připomínající Žižkovo zranění nad hradní branou – za svou chamtivost zaplatil životem, když ho zasypalo zřícené zdivo.

Praktické informace pro výletníky

Hrad je přístupný od dubna do října, v hlavní sezóně (květen–září) denně kromě pondělí.

• Vlakem: stanice Žichovice, poté asi 30 minut pěšky po žluté značce
• Na vodě: lodě lze nechat u obloukového mostu přes Otavu, k hradu je to asi 10 minut do kopce
• Na kole: cyklotrasa č. 2084
• Autem: v létě parkoviště na louce u bývalého JZD, mimo sezónu rabské náměstí

V areálu hradu najdete občerstvení i informační centrum, na náměstí hotel Atawa. Výlet lze spojit s návštěvou Muzea starých řemesel, gotického kostela Nejsvětější Trojice nebo s výpravou na zříceninu Prácheň s kostelíkem sv. Klimenta.