HAVE ANY QUESTIONS? CLICK HERE
Východní okraj Beskyd má v sobě zvláštní klid, který se nedá změřit ani popsat jednou větou. Údolí Pluskovec, rozložené nad obcí Velké Karlovice, působí nenápadně – lesní svahy, ticho přerušované jen šuměním stromů a pomalým krokem návštěvníků. Právě tady, ve svahu nad cestou, se pod širým nebem otevírá galerie dřevěných soch, která se nestaví do popředí okázalostí, ale spíše trpělivým dialogem mezi krajinou a lidskou rukou.
První dojem je pozvolný. Sochy se neukazují najednou, ale objevují se postupně, jak člověk stoupá po cestě do svahu. Dřevo zde nepůsobí jako materiál oddělený od okolí, ale jako jeho přirozené pokračování – jako by jednotlivé postavy z lesa vystoupily samy.
Galerie dřevěných soch v údolí Pluskovec
Historie místa
Galerie v Pluskovci vznikla z iniciativy valašských řezbářů, kteří se zde pravidelně setkávali při společných sympoziích. Postupně, bez velkého plánu a bez snahy vytvořit uzavřený areál, začaly ve svahu přibývat nové plastiky. Každá z nich je výsledkem konkrétního setkání, konkrétní práce a určité chvíle, která se otiskla do kmene stromu.
Díla vznikala v průběhu let a galerie se rozrůstala přirozeně, bez pevně dané koncepce. Právě tato neformálnost dává místu jeho charakter – nejde o muzeum ani o park s jasně vyznačenými trasami, ale o živý prostor, který se proměňuje spolu s krajinou.
Zajímavosti a příběhy místa
Na svahu lze dnes rozeznat přibližně tři desítky soch a sousoší. Každá z nich vypráví jiný příběh, někdy zcela čitelný, jindy ponechaný fantazii návštěvníka. Objevují se zde postavy spojené s tradičními valašskými řemesly, výjevy z každodenního života i figurální zpracování lidové hudby a muzikantů.
Silnou duchovní linku do prostoru vnáší sousoší Poslední večeře Páně a také rozsáhlý valašský betlém nazvaný „Pokoj lidem dobré vůle“. Právě zde se ukazuje trpělivost a detailnost řezbářské práce – postavy králů, pastýřů i zvířat vytvářejí ucelenou scénu, která nepůsobí jako dekorace, ale jako vyprávění vytesané do dřeva.
Místo dnes
Přirozeným středem celé galerie je dřevěná kaple svatého Huberta, postavená v roce 2014 a zasvěcená patronu myslivců. I když je možné nahlédnout dovnitř pouze přes mříže, interiér působí překvapivě živě. Hudba, která se z kaple ozývá, se mísí s tichem lesa a dotváří atmosféru místa.
Uvnitř se nachází křídlový oltář o hmotnosti přibližně jeden a půl tuny, jehož vznik trval dva roky. Oltář je vyřezán z několika druhů dřeva, mimo jiné z dubu, jasanu, ořechu a mahagonu. Osmnáct postav a třináct reliéfů zde zobrazuje výjevy ze života svatého Huberta a představuje jeden z nejpozoruhodnějších řezbářských počinů v širším regionu.
Celé místo dnes působí klidně a civilně. Nechybí zde žádné turnikety ani informační centrum, sochy nemají popisky a návštěvník se musí spolehnout na vlastní vnímání. Právě tato absence vysvětlujících tabulí dává galerii zvláštní intimitu, i když zároveň vyvolává otázky, na které si musí každý odpovědět sám.
Okolí a možnosti procházek
Napříč cestou, přímo proti galerii, stojí historický Svatý kříž z roku 1866, který nenápadně doplňuje duchovní rozměr celého místa. Údolí Pluskovec samotné nabízí další možnosti tichých procházek, při nichž se galerie stává jen jednou ze zastávek v krajině, která není zahlcena turistickým ruchem.
Jak se tam dostanete
Galerie dřevěných soch se nachází v údolí Pluskovec ve Velkých Karlovicích a je přístupná pouze pěšky. Auto je možné ponechat na nedalekém parkovišti u hlavní cesty, odkud vede ke galerii krátký úsek do svahu. Trasa není technicky náročná, ale povrch cesty může být místy hůře udržovaný a při vlhku kluzký, proto není vhodná pro vozíčkáře ani pro cyklisty, kteří musí kola nechat dole. Převýšení je mírné a samotná prohlídka probíhá volně, bez časového omezení.
Galerie v údolí Pluskovec nepůsobí jako cíl, ale spíše jako tichá kapitola krajiny. Každý krok mezi sochami je listováním v knize, kterou nevytiskl papír, ale čas, dřevo a lidská trpělivost.
Pro přidání mezi navštívená místa se prosím přihlaste.
