HAVE ANY QUESTIONS? CLICK HERE
V údolí Vsetínské Bečvy, v místech, kde se krajina Beskyd začíná pozvolna zvedat k hraničním hřebenům, leží obec Nový Hrozenkov. Právě zde, v tradičním dřevěném stavení citlivě zasazeném do okolní zástavby, se nachází Památník Antonína Strnadla.
Místo na příchozího působí klidným a autentickým dojmem, jako by se zde čas zastavil v dobách, kdy valašské kopce patřily především pastýřům, salaším a jejich stádům. Atmosféra domu i jeho okolí přirozeně navozuje pocit návratu do světa, kde byl rytmus života určován přírodou a ročními cykly.
Antonín Strnadel a Nový Hrozenkov
Historie tohoto objektu i samotná přítomnost Antonína Strnadla v obci se váže k první polovině dvacátého století. Akademický malíř a grafik Antonín Strnadel, rodák z Trojanovic, zavítal do Nového Hrozenkova poprvé již v roce 1909. Výrazněji se však do místních dějin zapsal až od roku 1929 a následně v polovině třicátých let, kdy se aktivně podílel na přípravě a organizaci rozsáhlé salašnické výstavy.
Právě v domě, kde dnes památník sídlí, tehdy osobně bydlel a vytvářel své ilustrace. Budova byla v té době nájemním domem židovské obce a sloužila jako útočiště pro učitele, poštovní zaměstnance či další státní pracovníky. Samotné muzeum zde vzniklo až v sedmdesátých letech zásluhou profesora Langra, který stál u zrodu hrozenkovského muzejnictví.
Památník Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově
Dům s pamětí několika století
K nejstarším hmotným dokladům historie místa patří část stropního trámu s vytesaným letopočtem 1721. Tento trám pochází ze zbourané dřevěnice v části obce zvané Závodí a připomíná dlouhou kontinuitu osídlení i hospodářského využívání krajiny.
Budova v sobě skrývá i další příběhy z doby, kdy byla rozdělena na malé nájemní prostory. Jedna z dnešních expozic se například nachází v místech bývalé černé kuchyně. Antonín Strnadel během svého působení na Valašsku i pozdější pedagogické kariéry v Praze ilustroval přibližně dvě stě knižních titulů, mezi nimi Erbenovu Kytici či díla se staroslovanskou tematikou. Jeho kresebný styl vycházel z pečlivého studia detailů – do skicářů si zaznamenával přesnou podobu koňských postrojů, krojových součástí i pracovních nástrojů, aby byla jeho pozdější tvorba věcně i historicky správná.
Salašnictví jako součást valašského světa
Významnou část expozice tvoří tematika salašnictví, protkána místními zvyklostmi, rituály a legendami. Valaši věřili v ochrannou moc vykrápání, při němž bača před odchodem na salaš kropil stádo vodou pomocí větvičky, aby ovce ochránil před neštěstím a nemocemi.
Lidé, signály a každodenní život na horách
Atmosféru doplňují příběhy o nejchudších členech komunity, například o mladých pasáčcích ve věku osmi až dvanácti let. Ti za celosezónní práci nedostávali mzdu, pouze stravu, ale bylo jim dovoleno sbírat lesní plody do nádob ze smrkové kůry a tím si alespoň drobně přivydělat.
K obraně hranic i dorozumívání mezi salašemi sloužily dlouhé signální truby. Jejich zvuk ohlašoval požáry, nepříznivé počasí nebo blížící se nebezpečí. Dnes památník připomíná nejen Strnadlovo dílo a historii salašnictví, ale funguje také jako galerie, kde se v patře pravidelně obměňují výstavy obrazů.
Okolí památníku nabízí pohledy na typickou valašskou krajinu se stráněmi, jež kdysi sloužily jako pastviny pro stovky ovcí. V interiéru jsou k vidění perokresby ke knize Rok pod horami, zachycující koloběh života na vsi před sto lety. Prostory památníku doplňují také vzpomínky na profesora Langra.
Jak se tam dostanete
Objekt se nachází v centrální části obce Nový Hrozenkov, v blízkosti hlavní silnice spojující Vsetín a Velké Karlovice. Autem lze dojet až k památníku, kde je možné zaparkovat v jeho bezprostředním sousedství. Přístupová cesta je nenáročná a vede po rovině.
Pro přidání mezi navštívená místa se prosím přihlaste.
